Vývoj řeči u dětí

 

Řeč.. Nejčastější zvukový projev, který slouží v prvé řadě ke vzájemnému dorozumívání se mezi sebou. Již od druhého měsíce těhotenství začíná vnímat dosud nenarozené děťátko ,,zprostředkované“ zvuky z okolí. Jedním z nejsilnějších zprostředkovaných zvuků je tlukot matčina srdíčka. Postupně poté začíná vnímat zvuky ,,z venčí“..

A jak dále postupuje vývoj řeči u dětí?

 

První nádech – první výkřik

Již v době těhotenství, tedy v matčině bříšku, když pije plodovou vodu, zaměstnává svaly v ústech. Tyto svaly bude později potřebovat ke správné artikulaci hlásek.

Pro správnou tvorbu hlásek jsou nezbytné určité předpoklady, kterých není zrovna málo:

  • jazyk
  • rty
  • čelist
  • tváře
  • dech, apod.

 

Hlásky je třeba kontrolovat sluchem. Když se tedy děťátko učí mluvit, zaměstnává většinu smyslových orgánů.

Na svět přichází děťátko se základním reflexem – křikem. Tento reflex slouží děťátku jako volání o potravu, ochranu a potřebu lidského kontaktu.

 

První ,,zvuky“

V první fázi ve vývoji řeči hovoříme o tzv. ,,brebentení a broukání“ - jedná se o první zvuky, které děťátko začne vydávat. Na toto broukání získává zpětnou reakci, takže v tomto případě již vzniká první komunikace. Ze ,,žvatlání“ se ve druhé fázi vyvíjejí hláskové útvary, které se začínají podobat mateřské řeči. Jedná se o období mezi šestým až osmým měsícem.

 

První slova

První slovíčka začínají děti tvořit mezi desátým a dvanáctým měsícem. Většinou se skládají z hlásek, které se nejlépe vyslovují a jsou tzv. ,,vzájemně kontrastní“, jako například: máma, bába, pápá, táta, atd.

Brzy na to se snaží děťátko o složení jednoslovných vět, které mají pro děťátko plnohodnotný význam. Jedním slovem (,,táta“) dávají najevo - ,,táta je tady“. Děti v této fázi velmi rádi napodobují dospělé. Jedná se o velmi zábavné období, avšak také velmi potřebné období pro zvětšování slovní zásoby.

Zhruba půl roku po prvních slovech se začíná děťátko pokoušet o první dvojslovné věty. ,,Táta má, bába dělá“, atd. Jejich přesnější význam většinou rodiče pochopí ze situace.

Slovní zásoba se do druhé roku dítěte rozšiřuje jen pozvolna a velmi individuálně. Potom se však začne velmi rychle rozvíjet. Od třetího roku života děťátka si velmi často děti začínají tvořit svou vlastní slovní zásobu a pojmenovávají věci okolo sebe svými vlastními slovy.