Jak připravit děťátko na změnu času?

O víkendu, ze soboty na neděli, nás čeká opět změna času. V tomto případě si hodinu navíc přispíme, ale i tak je to změna, se kterou se naše tělo musí nějak ,,vypořádat“. Dospělý člověk většinou uvítá hodinu navíc, ale u malých dětí může tato změna způsobit nemilé situace, díky kterým dávají děťátka najevo své zmatení v posunu denního režimu.

Jak tedy připravit děťátko na změnu času?

Možná již naposledy

Na základě internetové ankety, která probíhala letos v létě, přijala Evropská komise legislativní návrh na zrušení změny času. Pokud tento návrh projde skrze Evropský parlament a legislativním procesem v zemích EU, je možné, že již v březnu příštího roku zůstane platit pouze letní čas. Ale kdo ví…

Postupná příprava na změnu času

1. Přibližování se k novému času

Největším ,,problémem“ při změně času je celkový posun všech důležitých mezníků v režimu děťátka, jako je: spánek během dne, doba jídla nebo večerní ukládání ke spánku. Tato změna může na děťátko působit negativně, proto může dojít k celkové ,,nevrlosti“, nechutenství, zkrátka k celkové nepohodě.

Částečnému zamezení těchto reakcí však můžete zamezit tzv. ,,přibližováním se k novému času“. Jak? Nejméně čtyři dny před samotnou změnou času, začněte posouvat hlavní body v denním režimu o patnáct minut tak, aby jste se postupně přibližovali k novému času. Každý další den prodlužujte o patnáct minut.

2. Kratší den – méně denního světla

Zimní čas s sebou bohužel přináší i zkracování doby denního světla. I to se však dá ,,pozměnit“. K nahrazení slunečního záření můžete využít například sluneční simulátor uzpůsobení dennímu rytmu děťátka.

Žádoucí je také ,,využívat sluníčka“ pokud krásně svítí – procházkou do přírody, na dětské hřiště, zkrátka trávit co nejvíce času venku (pokud je to možné). Díky procházce do přírody můžete spojit příjemné s užitečným – sběr přírodních materiálů pro podzimní tvoření. Tipy na podzimní tvoření s nejmenšími naleznete ZDE.

3. Čas zimního spánku?

S příchodem zimního času má i dospělý člověk sklony k ,,hibernaci“ (myšleno nadneseně). Člověk má díky zkracování denního světla větší potřebu spánku, může pociťovat nadměrnou únavu, nedostatek energie nebo úzkost. Tyto stavy mohou dokonce vyvolat tzv. ,,sezonní depresi“ - tento jev se může objevit i u malých dětí. Sezonní depresi má na svědomí biologická látka zvaná serotonin. Množství serotoninu v krvi ovlivňuje sluneční záření, kterého je v zimním období o dost méně. To, zda se jedná o sezonní depresi však nelze zjistit tak snadno. Pro ,,potvrzení“ sezonní deprese se tyto stavy musí opakovat nejméně tři roky po sobě.

Pro lepší vyrovnání s úbytkem denního světla využijte opět co nejčastější pobyt venku, v přírodě nebo také sluneční simulátor.

4. Dodání vitamínu D

O důležitosti vitamínu D není pochyb. Hlavním ,,posláním“ vitamínu D je bezpochyby posílení imunitního systému, který je v zimním období oslabený.

V zimním období je tedy velmi žádoucí dodávat tělu vitamín D v podobě potravin:

• olej z tresčích jater
• hovězí játra
• houby
• jogurty
• mléko
• losos
• sardinky
• pomerančový džus
• vejce

5. Uzpůsobení jídelníčku

V zimním období také určitě popřemýšlejte nad úpravou jídelníčku (v případě, že vaše ratolest už jí vše). Přidejte do jídelníčku více kořenové zeleniny, brambory a potraviny obsahující esenciální mastné kyseliny jako:

• vlašské ořechy
• listovou zeleninu
• dýňová semínka
• ryby
• slunečnicová semínka

Důležitý je také dostatečný příjem vitamínu B, který má pozitivní vliv na nervový systém. Vitamín B naleznete například v lískovém ořechu, obilných klíčcích nebo mandlích.